Řeč se brzy zvrtla ke stížnostem doma i v práci. 

Profesor nabídl svým studentům kávu, odešel do kuchyně a vrátil se s konvicí a sbírkou nejrůznějších šálků - porcelánových, umělohmotných, skleněných, starých i moderních, levných i drahých, a řekl jim, ať se obslouží.

Když už všichni seděli se šálkem kávy, profesor řekl:

"Podívejte se - všechny ty pěkné a drahé šálky jste si rozebrali a na tácku zbyly už jen ty levné a opotřebované.  Ačkoliv je normální, že chcete pro sebe jen to nejlepší,  je to současně hlavní zdroj vašich problémů a stresu.

To,  oč vám všem v podstatě šlo,  byla totiž káva,  ne šálky. Ale podvědomě jste si vybírali ty nejkrásnější šálky a stejně podvědomě jste je porovnávali se šálky těch druhých.

A teď popřemýšlejte:  Život  je káva a vaše práce, peníze a společenské uznání jsou jen šálky,  prostředek,  který obsahuje a udržuje Život,  ale nemění kvalitu Života. Někdy,  když se soustředíme pouze na ten šálek,  zapomeneme si vychutnat kávu,  kterou v ní dostáváme.  Takže nedovolte,  aby u vás dominovaly šálky ... vychutnávejte si raději kávu! "